Základní registry – tři měsíce od spuštění

Základní registry jsou funkční již čtvrtým měsícem a v médiích jsme o nich slyšeli pouze při jejich spuštění. Myslím si, že projekt základních registrů je zajímavý a do budoucna a vlastně už i dnes základní registry vstoupily do života každého občana této země. Co vlastně základní registry umí a v čem je jejich význam? Slovy ministerstva vnitra je jejich základním cílem usnadnit občanům, firmám a dalším subjektům styk s veřejnou správou. Mají být jedním z nejdůležitějších pilířů elektronické veřejné správy.  Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách o základních registrech říká – jsou bezpečnou databází, která sjednocuje roztříštěná data vedená úřady o občanech a stáních i nestátních subjektech, první nástroj, který jako jediný nabízí relevantní a nezpochybnitelná data, tzn. „referenční údaje“, kterých je 120, a u těchto dat stát garantuje jejich platnost.

Základem jsou tedy referenční údaje. Abychom si mohli pod tímto pojmem něco konkrétního představit, je nezbytné uvést jaké základní registry vlastně byly vytvořeny. Jedná se o čtyři registry, kterými jsou (i) Registr osob – ROS, (ii) Registr obyvatel – ROB, (iii) Registr územní identifikace adres nemovitostí – RUIAN, (iv) Registr práv a povinností – RPP. Zákonná úprava je dána zákonem č. 111/2009 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2010. Z uvedeného je patrno, že příprava základních registrů trvala dva roky. I když první pokusy o centralizaci údajů o občanech spadají do období před rokem 1989, tehdy tato myšlenka ale narazila na technologické obtíže. Další pokusy, jak zjednodušit občanům i úředníkům život přišly po roce 1990, nicméně samotná realizace se podařila až nyní a nutno podotknout za vydatné podpory evropských strukturálních fondů, kdy 85% nákladů celkové investice mají pokrýt právě finanční prostředky z těchto fondů. Hodnota projektů základních registrů je 2,5 miliardy Kč.

 

Co tedy jednotlivé registry obsahují, jaké údaje jsou v nich zahrnuty?

Registr obyvatel obsahuje údaje o státních občanech České republiky; cizincích, kterým bylo vydáno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu na dobu delší 90 dnů; o občanech jiných členských států Evropské unie, kteří hodlají přechodně pobývat v České republice déle jak 3 měsíce; cizincích, kterým byl udělen azyl či doplňková ochrana.

Údaje, které tento registr obsahuje, jsou jméno a příjmení; adresa místa pobytu a tzv. doručovací adresa; datum, místo a okres narození; datum, místo úmrtí; státní občanství; záznam o zřízení datové schránky a čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ta slouží k identifikaci jeho držitele při komunikaci s informačními systémy veřejné správy.

 

Registr osob obsahuje údaje o právnických osobách; organizačních složkách právnické osoby; organizačních složkách státu; podnikajících fyzických osobách zapsaných v obchodním rejstříku; zahraničních osobách a organizačních složkách zahraniční osoby; organizaci s mezinárodním prvkem.

Údaje, které tento registr obsahuje, jsou mimo jiné – název firmy; datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů; datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů; právní forma; záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna; statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob.

Hlavním zdrojem dat tohoto registru je obchodní rejstřík, rejstřík živnostenského podnikání, evidence vybraných ministerstev a ústředních orgánů státní správy, profesní komory, obce, kraje a další.

 

Registr územní identifikace adres nemovitostí obsahuje údaje o základních územních prvcích, kterými se rozumí např. území státu, území kraje, území okresu, území obce, území vojenského újezdu, správní obvod v hlavním městě Praze, katastrální území, stavební objekt, pozemek v podobě parcely.

Tento registr je veřejný a jeho správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální.

 

Registr práv a povinností  – v tomto registru jsou shromážděny údaje o agendách, které vykonávají jednotlivé orgány státní moci (úřady) a dále obsahuje přístupová oprávnění pro jednotlivé úředníky k referenčním údajům tzn. jednotlivá oprávnění pro samotný přístup do registru. Správným nastavením příslušných oprávnění pro přístup má být zabráněno zneužití údajů z registrů.

Na závěr ještě trochu technických údajů. Základní registry běží na dvou místech, a to v datových centrech České pošty a Národním datovém centru Státní tiskárny cenin. Jsou to dvě oddělená centra, která umožňují tzv. „bezodstávkový provoz“. Výpadek jednoho místa nahradí druhé. Systém zvládá 170 – 200 tis. transakcí denně. Transakce je vlastně požadavek adresovaný prvotně jednomu registru a na jehož vyřízení se většinou podílí i ostatní registry. Kontrolu nad nahlížení do registru zajišťuje právě registr práv a povinností, kdy nikdo nepovolaný bez příslušného oprávnění nemůže do základních registrů nahlížet. Ochrana osobních údajů občanů je zabezpečena mimo jiné tzv. převodníkem identifikátorů fyzických osob, což v praxi znamená, že k fyzické osobě je přiřazeno nejen rodné číslo, ale další identifikátor. Nad tímto systémem bděl bedlivě Úřad pro ochranu osobních údajů.

Jestliže základní registry budou opravdu důsledně naplněny údaji, neboť to je základní předpoklad fungování každé databáze a budou důsledně úředníky využívány, budeme my občané doufat, že nám ubude pobíhání po úřadech a opakované předkládání listin při jednáních. Pokud tedy v praxi na jednom místě nahlásím změnu trvalého bydliště nebo jména, úředník toto do registru zanese a bude hotovo. Pokud bude systém opravdu plně funkční, tak je to dobrá zpráva.