Vyslovené slovo exekuce téměř vždy značí potíže. Někdy pro nás, někdy pro ty druhé. Co slovo exekuce vlastně znamená? Exekuce je vykonávací řízení, ve kterém je konán nucený výkon exekučního titulu. Co je oním exekučním titulem? Exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí soudu, tzn. například rozsudek soudu, který ukládá dlužníkovi splnit jeho dluh. Exekučním titulem může být rozhodčí nález, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy (obce, města) a další.
Exekuce jako vykonávací řízení sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v nalézacím řízení. Nalézací řízení je vedeno u soudu z důvodu, že nedošlo k dobrovolnému plnění ze strany povinného (dlužníka). Nalézací řízení vždy předchází exekučnímu řízení. Exekuční řízení nelze zahájit bez návrhu oprávněného.
Exekuce většinou spočívá ve vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele). Exekuce také může znamenat donucení ke splnění uložené povinnosti, např. vyklidit byt.
Rozlišují se tyto exekuce: (i) exekuce, které provádějí samy soudy, (ii) exekuce, které provádějí samostatní soudní exekutoři, (iii) exekuce, které provádějí správní úřady a finanční úřady.
Rozdíl mezi exekucí, kterou provádí soud sám a kterou provádí samostatný soudní exekutor je následující. Soud provádí exekuci podle občanského soudního řádu a zajišťuje ji soudní vykonavatel. Ten je zaměstnancem soudu, je placen soudem a řízení je zpoplatněno zákonem o soudních poplatcích. Samostatný soudní exekutor je soukromou fyzickou osobou, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Exekuce se provádí podle exekučního řádu a náklady exekuce platí zpravidla povinný v souladu s vyhláškou.
Soudní výkon rozhodnutí – exekuce
Podle občanského soudního řádu nemohou soudy vykonávat pouze ta rozhodnutí, která se vykovávají ve správní nebo daňové exekuci. Návrh na exekuci se podává k místně příslušnému okresnímu soudu. Okresní soud svým usnesením nařídí výkon rozhodnutí – exekuci. V usnesení rozhodne o nákladech, které se v rámci nařízené exekuce také vymůžou. Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, se zároveň postará o jeho provedení.
Oprávněný může navrhnout jen jeden způsob výkonu rozhodnutí. Rozhoduje se podle toho, zda jde o vymožení povinnost zaplatit peněžitou částku (exekuce na peněžité plnění), nebo o vymožení jiné povinnosti (exekuce na nepeněžité plnění). Toto je základní dělení exekucí. Forma exekuce u peněžitého plnění může být tato: (i) srážky ze mzdy, (ii) přikázání pohledávky z účtu, (iii) správa nemovité věci, (iv) prodej movitých věcí, (v) prodej nemovitých věcí, (vi) postižení závodu, (vii) zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem. Nepeněžitá povinnost je vymáhána (i) vyklizením, (ii) odebráním věci, (iii) rozdělením společné věci, (iv) provedením prací nebo výkonů.
Soudní výkon rozhodnutí končí vymožením pohledávky oprávněného a nákladů tohoto řízení. Je možné toto řízení zastavit ze zákonem stanovených důvodů, kterými jsou např. splnění vymáhané povinnost, nedostatek exekučně postižitelného majetku. O zastavení řízení rozhoduje soud i bez návrhu.
Exekuce prováděná soudním exekutorem
Prostřednictvím (soukromého) soudního exekutora lze vykonat libovolný exekuční titul s výjimkou rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé a ochrany proti domácímu násilí. Exekuci provede ten soudní exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný (věřitel). Prvním úkonem vybraného exekutora je zápis exekuce do rejstříku zahájených exekucí. Tento rejstřík je neveřejný, je spravován Ministerstvem spravedlnosti a nahlížet do něj mohou soudy, soudní exekutoři a exekutorská komora. Exekutorská komora je v podstatě sdružení, ve kterém jsou všichni soukromí soudní exekutoři sdruženi.
Exekuční návrh podává oprávněný (věřitel) k soudnímu exekutorovi, kterého chce provedením exekuce pověřit. Soudní exekutor podaný návrh postoupí exekučnímu soudu, kterým je okresní soud, v jehož obvodu má povinný (dlužník) místo trvalého pobytu. Soud daného soudního exekutora pověří provedením exekuce. Toto pověření není soudním rozhodnutím a není možné se proti němu odvolat. Oprávněný jako účastník řízení, pokud by nechtěl, aby exekuci konal pověřený soudní exekutor, může v řízení podat pouze návrh na zastavení zahájené exekuce.
Soudní exekutor může v jedné věci zvolit více způsobů exekuce zároveň. Pro každý z nich vydá zvláštní exekuční příkaz. Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky může být provedena (i) srážkami ze mzdy a jiných příjmů, (ii) přikázáním pohledávky, (iii) prodejem movitých věcí, (iv) prodejem nemovitých věcí, (v) postižením závodu, (vi) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcích, (vii) správou nemovité věci, (viii) pozastavením řidičského oprávnění.
Exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést (i) vyklizením, (ii) odebráním věci, (iii) rozdělením společné věci, (iv) provedením prací a výkonů.
O nákladech exekuce je rozhodnuto v samostatném příkazu k úhradě nákladů exekuce. Tyto náklady se také vymáhají v rámci nařízení exekuce.
Obdobně jako soudní výkon rozhodnutí končí exekuce především vymožením pohledávky oprávněného (věřitele) a nákladů exekuce. Exekuci lze ze stejného důvodu také zastavit.
Správní exekuce
Návrh na zahájení správní exekuce podává správní orgán, který uložil ve správním řízení povinnost a vymáhá její splnění. Návrh může také podat jakákoli osoba, které bylo vykonatelným správním rozhodnutím přiznáno určité právo.
Návrh na zahájení právní exekuce se podává k exekučnímu správnímu orgánu, kterým je většinou obecní úřad, krajský úřad nebo jiný správní orgán (např. Okresní správa sociálního zabezpečení). Pokud je správní orgán v pozici oprávněného a zároveň vydal exekuční titul, tak o zahájení exekuce rozhoduje z úřední povinnosti.
Provedení správní exekuce se liší podle toho, zda je vymáháno peněžité plnění, nebo nepeněžité plnění. Pro exekuci peněžitého plnění se použije stejný postup jako u exekuce daňové, viz níže. O provedení exekuce nepeněžitého plnění rozhodne exekuční správní orgán vydáním vlastního správního exekučního příkazu. Tento exekuční příkaz může znít na provedení náhradního výkonu v případě zastupitelného plnění nebo na přímé vynucení v případě nezastupitelného plnění. Zde se jedná o vyklizení, odebrání movité věci nebo předvedení. Další možností je ukládání donucovacích pokut. O nákladech správní exekuce rozhodne exekuční správní orgán a nebudou-li povinným dobrovolně uhrazeny, budou následně také exekučně vymáhány.
Daňová exekuce
Daňová exekuce slouží pouze k vymáhání daňových nedoplatků a nedoplatků na pokutách udělených v daňovém řízení. Vymáhajícím orgánem a zároveň oprávněným je správce daně – příslušný finanční úřad. Kromě využití tohoto typu exekučního řízení může podat návrh na provedení exekuce prostřednictvím soudního exekutora. Právní úprava exekuce je obsažena v daňovém řádu a podpůrně v občanském soudním řádu. Exekučním titulem finančního úřadu je výkaz nedoplatků, vykonatelné rozhodnutí ukládající peněžité plnění nebo vykonatelný zajišťovací příkaz.
O zahájení daňové exekuce rozhodne finanční úřad z úřední povinnosti vydáním daňového exekučního příkazu, který může znít na provedení exekuce (i) přikázáním pohledávky, (ii) srážkou ze mzdy nebo jiného příjmu, (iii) prodejem movitých věcí, (iv) postižením jiných majetkových práv. Náklady na exekuci se vymáhají současně s vymáhanou částkou.
Tolik tedy o exekucích obecně a nyní se dostávám ke schvalované novele.
Dne 1. 4. 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu. V této novele je kromě jiného nově definován majetek, který může být předmětem exekuce. Jedná se o majetek, který je ve společném jmění manželů. Tato novela reaguje na změny právních předpisů, které jsou v platnosti od 1. 1 2014. Právě od tohoto data je možné, aby v rámci exekuce byl postižen majetek náležející do společného jmění manželů, jde-li o vymožení dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se přitom pro účely exekuce navíc považuje i majetek, pro který byl mezi manžely dohodnut jiný režim. Například se manželé dohodli na smlouvě, kterou byl zúžen rozsah společného jmění manželů apod. V praxi v současné době dochází k tomu, že v rámci exekučního řízení je do exekuce automaticky zahrnut majetek manžela povinného. Manžel povinného se po té musí domáhat vyloučení svého majetku podáním tzv. vylučovací žaloby. Může to být velice zdlouhavý proces a manžel povinného je omezen ve svých právech nakládat se svým majetkem.
Schvalovaná novela výše popsanou situaci upraví odlišně. Exekutor před vydání exekučního příkazu a soud před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů budou mít následující povinnost. Budou zjišťovat, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo byl zákonný režim společného jmění manželů jiným způsobem modifikován. Exekutor i soud budou muset při nařízení výkonu rozhodnutí zohledňovat evidované smlouvy a rozhodnutí o manželském majetkovém režimu. Pokud se bude jednat o dluh ze závazku, který vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, bude možné přihlédnout k listině jen, bude-li s tím souhlasit oprávněný. Další změnou je skutečnost, že manžel povinného bude vždy účastníkem řízení, je-li výkonem rozhodnutí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.
Následující významnou změnou je změna, která má nově umožnit pouze nařízení výkonu rozhodnutí postižením pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu v omezeném rozsahu. Rozsah omezení postižení je dán znalostí toho, jaké prostředky jsou na účtu manžela povinného uloženy. Musí jít o finanční prostředky nepatřící do společného jmění manželů. Dále se jedná o možnost manžela povinného domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí, pokud je postihován majetek náležející do společného jmění manželů případně jeho výlučný majetek a zákon postižení nepřipouští nebo ne v takovém rozsahu.
Proces schvalování ještě není dokončen, jak jsem uvedla hned v úvodu. Čas ukáže, zda přijaté změny budou ku prospěchu nebo zákony týkající se exekucí budou předmětem dalších úprav.
