Abeceda pracovněprávních vztahů – Evidence pracovní doby

Vést evidenci pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců je jednou ze základních povinností zaměstnavatele. Tato povinnost je zakotvena v ust. § 96 zákoníku práce. Povinností zaměstnavatele je vést evidence s vyznačením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce a doby pracovní pohotovosti. Dále je zaměstnavatel povinen vést evidenci pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.

Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby. Další povinností je umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu mzdy. Zaměstnanec má možnost si pořizovat výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele jak z evidence pracovní doby, tak z účtu mzdy.

Zaměstnavatel si může sám zvolit způsob evidence pracovní doby. Evidence však musí být průkazná a musí z ní vyplývat zákonem požadované skutečnosti. To znamená, že zaměstnavatel musí evidovat stanovené časové úseky s uvedením jejich začátku a konce v jednotlivých dnech, nestačí pouze celková doba jejich trvání. Jedinou dobou odpočinku, kterou je zaměstnavatel povinen evidovat, je pracovní pohotovost, kterou zaměstnanec držel. To je doba pohotovosti bez případného výkonu práce zaměstnance v této době.