Abeceda pracovněprávních vztahů – ztráta svěřených věcí

Mimo dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, kterými jsou ceniny, zásoby, peněžní prostředky, může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Tato problematika je upravena v ust. § 255 – 256 zákoníku práce.

Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Věc, jejíž cena přesahuje 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí smí být uzavřena nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku. Byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí musí být uzavřena písemně.

Zprostit se povinnosti nahradit ztrátu zcela nebo zčásti zaměstnanec může za předpokladu, že prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Od uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí může zaměstnanec odstoupit, pokud zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení od dohody o odpovědnosti podle první věty musí mít písemnou formu.

Závazek z dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru. Dále tento závazek zaniká dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Pro obě dohody specifikované v úvodu tohoto článku dále platí následující.

Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, je povinen nahradit škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Zaměstnanec, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou. Škodu je povinen nahradit i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel. Způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem, nebo jeho zástupce sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil.

Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že výši škody určuje zaměstnavatel, lze dohodu uzavřít za předpokladu, že svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda musí být uzavřena písemně. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací.

Je-li o výši náhrady škody veden spor, může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných výši náhrady škody přiměřeně snížit.